Vědci z Brna zkoumají, kolik je mikroplastů v půdě, plodinách i zvířatech

Kolik je mikroplastů a nanoplastů v zemědělské půdě, kolik v polních plodinách a kolik v tělech hospodářských zvířat, zjišťují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň vyvíjejí nástroj, který do budoucna umožní množství miniaturních plastových částic a jejich cestu z půdy do potravin sledovat a analyzovat, uvedl v tiskové zprávě Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.

Do budoucna by vědci rádi s kolegy z Akademie věd ČR rozšířili možnost analýzy i na lidské tělo. Podle Horkého má být přínosem výzkumu především jeho komplexnost. Mikroplasty v životním prostředím jsou totiž jedním z velkých soudobých problémů a ze studie Světového fondu na ochranu přírody vyplývá, že člověk za týden pozře zhruba pět gramů mikroplastů, což odpovídá platební kartě.

"Kolegové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR nyní pracují na vývoji mikrofluidního čipu. Využíváme metodu Ramanovy spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů," řekl Horký. S projektem začali vědci loni na jaře a nyní analyzují první vzorky. Letos budou cíleně krmit mikroplasty drůbež a budou sledovat, jak se částice přesouvají jednotlivými orgány, částmi těla, svaly a krví zvířat. "Spousta experimentů se dělá na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům. Takový výzkum může být unikátní," řekl Horký. Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky také pokus ve sklenících. Mikroplasty budou aplikovat do půdy, do níž následně vysadí nejčastěji pěstované plodiny jako kukuřici nebo pšenici. V tomto případě budou sledovat, jak se z půdy dostávají plasty do různých částí rostlin.

V poslední fázi výzkumu se vědci zaměří na monitorování mikroplastů a nanoplastů přímo na vybraných farmách. "Zaměřit se chceme na jižní Moravu a Vysočinu," uvedl Horký.

Analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout ke komerčnímu využití. "Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i výskyt mikroplastů. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání," poznamenal Horký.

Mikroplasty vznikají buď rozpadem větší produktů, jako jsou tašky či lahve, nebo při praní syntetického oblečení, také při sjíždění pneumatik. Pro lidské zdraví představují riziko, které ještě není tak dalece prozkoumané.