Recyklace kalu ve Švédsku se ziskem
Zkušební projekt recyklace městského kalu nabízí zisky v podobě biopaliva,
hnojiva a recyklovaných koagulantů. Rovněž přeměňuje energii a vykazuje
hospodářský zisk. Dále vylučuje potřebu ukládání kalů. Švédský recyklační
projekt KREPRO vznikl ve spolupráci divize Kemwater a Kemira AB, Alfa Laval
Separation a města Helsingborg, kde byl pilotní závod zřízen. Ten je částečně
financován Švédskou agenturou ochrany životního prostředí (SEPA). Projekt řeší
problém stále narůstajícího objemu odpadních vod se současně se zpřísňujícími
zákony ochrany životního prostředí. Odpovědí systému KREPRO je transformace
městských odpadních vod do využitelného produktu. KREPRO produkuje organický kal
o vysoké sušině, který může být používán jako biopalivo, anorganický kal s
vysokým obsahem fosforu pro použití jako hnojivo a tekutou organickou frakci,
která se může vracet do procesu, kde její organický obsah může poskytovat zdroj
uhlíku pro denitrifikaci a precipitaci chemikálií s opětovným využitím k
získávání fosforu. Odpadní vody se ohřívají na teplotu 140 °C. Pak se
nerozpustná organická hmota oddělí na odstředivém dekantéru a voda po dalších
úpravách se vrací zpět do technologického procesu. Obsah suchého organického
kalu představuje hodnotu asi 45 až 50 %. Slouží jako biopalivo s energetickým
obsahem srovnatelným s dřevěnými štěpkami. V základní variantě by obsah těžkých
kovů v odpadních vodách kalech mohl způsobovat problémy, ale KREPRO tvrdí, že má
systém na jejich eliminaci. To potvrdily zkušenosti z výtopen ve Skandinávii.
Kromě využití jako palivo se ošetřený kal využívá v zemědělství jako hnojivo. Je
hodnotný zejména svým obsahem fosforu, a to buď použitím přímo nebo po úpravách.
Ve Švédsku byly prováděny testy s fosforem v podobě fosforečnanu železitého a
ukázalo se, že je vhodným hnojivem pro různé druhy plodin a že je rozhodně
čistší než městský kal dosud používaný v zemědělství. Je srovnatelný s
komerčními hnojivy. A vyhovuje i z ekonomického hlediska. Výrobce tvrdí, že
systém KREPRO může rovněž nahradit anaerobní proces jako standardní finální
ošetření městského kalu. Redukuje objem kalu a pasterizuje kal. Tato činnost
ničí škodlivé bakterie a nebezpečné viry, takže v konečném efektu vykonává
stejnou práci jako anaerobní vyhnívání. Jako alternativa k vysoušení kalu KREPRO
nezahrnuje odpařování, které je velkým spotřebitelem energie při ostatních
metodách ošetření kalů. Zdroj: www.minettmedia.co.uk
[http://www.minettmedia.co.uk]
Zkušební projekt recyklace městského kalu nabízí zisky v podobě biopaliva, hnojiva a recyklovaných koagulantů. Rovněž přeměňuje energii a vykazuje hospodářský zisk. Dále vylučuje potřebu ukládání kalů.
Švédský recyklační projekt KREPRO vznikl ve spolupráci divize Kemwater a Kemira AB, Alfa Laval Separation a města Helsingborg, kde byl pilotní závod zřízen. Ten je částečně financován Švédskou agenturou ochrany životního prostředí (SEPA). Projekt řeší problém stále narůstajícího objemu odpadních vod se současně se zpřísňujícími zákony ochrany životního prostředí. Odpovědí systému KREPRO je transformace městských odpadních vod do využitelného produktu.
KREPRO produkuje organický kal o vysoké sušině, který může být používán jako biopalivo, anorganický kal s vysokým obsahem fosforu pro použití jako hnojivo a tekutou organickou frakci, která se může vracet do procesu, kde její organický obsah může poskytovat zdroj uhlíku pro denitrifikaci a precipitaci chemikálií s opětovným využitím k získávání fosforu.
Odpadní vody se ohřívají na teplotu 140 °C. Pak se nerozpustná organická hmota oddělí na odstředivém dekantéru a voda po dalších úpravách se vrací zpět do technologického procesu.
Obsah suchého organického kalu představuje hodnotu asi 45 až 50 %. Slouží jako biopalivo s energetickým obsahem srovnatelným s dřevěnými štěpkami. V základní variantě by obsah těžkých kovů v odpadních vodách kalech mohl způsobovat problémy, ale KREPRO tvrdí, že má systém na jejich eliminaci. To potvrdily zkušenosti z výtopen ve Skandinávii.
Kromě využití jako palivo se ošetřený kal využívá v zemědělství jako hnojivo. Je hodnotný zejména svým obsahem fosforu, a to buď použitím přímo nebo po úpravách. Ve Švédsku byly prováděny testy s fosforem v podobě fosforečnanu železitého a ukázalo se, že je vhodným hnojivem pro různé druhy plodin a že je rozhodně čistší než městský kal dosud používaný v zemědělství. Je srovnatelný s komerčními hnojivy. A vyhovuje i z ekonomického hlediska.
Výrobce tvrdí, že systém KREPRO může rovněž nahradit anaerobní proces jako standardní finální ošetření městského kalu. Redukuje objem kalu a pasterizuje kal. Tato činnost ničí škodlivé bakterie a nebezpečné viry, takže v konečném efektu vykonává stejnou práci jako anaerobní vyhnívání. Jako alternativa k vysoušení kalu KREPRO nezahrnuje odpařování, které je velkým spotřebitelem energie při ostatních metodách ošetření kalů.
Zdroj: www.minettmedia.co.uk
Sdílet článek na sociálních sítích