Uhlíková neutralita, bioenergetika a CCS

Bioenergetika v kombinaci se zachycováním a ukládáním uhlíku (carbon capture and storage, CCS) je jednou z technologií, kterou bude možné odstraňovat uhlík z atmosféry. Dále se nabízí také zalesňování nebo rozšíření zemědělských postupů, které zvýší schopnost půd vázat uhlík. Známé je například využití biouhlu. V praxi by mělo jít o pestrou směsici postupů a technologií, které dávají smysl v daném regionu. Pro splnění klimatických cílů bude do roku 2050 nutné v Evropě odstranit kumulativně přibližně 7,5 miliard tun oxidu uhličitého (emise kontinentu v roce 2019 byly 5,4 miliardy tun). Klimatické scénáře totiž pracují s určitým tempem snižování objemu vypouštěných emisí - které však není dostatečné - a modely proto částečné počítají se zapojením technologií odstraňujících uhlík z atmosféry. Bioenergetika by potom nejen předcházela emisím uhlíku z fosilních paliv, tak jako doposud, ale produkovala by dokonce emise ,,záporné". Předpokladem je udržitelná produkce biomasy. Jakkoli vývoj podobných řešení postupuje, platí, že bezkonkurenčně nejvýhodnější a nejjednodušší technologií na trhu je nechat uhlí, ropu a plyn v zemi.