Nová kniha nabízí učitelům návod na výuku environmentální výchovy

Ve výuce environmentální výchovy může učitelům pomoct nová brožura o udržitelném způsobu života. Knihu Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání vytvořili zástupci sedmi organizací z ČR, Velké Británie, Itálie, Slovinska a Rumunska v mezinárodním projektu Děti v permakultuře. Učitelům nabízí návod, jak mohou dětem přiblížit závislosti vztahu člověka s přírodou a naučit je úctě k ní i k sobě navzájem, řekli dnes novinářům zástupci projektu.

"Jedná se o materiál, ve kterém jsme definovali kurikulum - tedy obsah toho, s čím si myslíme, že by se děti měly seznámit, aby mohly porozumět permakultuře, nebo ji i v životě využívat," řekla hlavní koordinátorka projektu Tereza Velehradská ze vzdělávacího centra Cassiopeia. Permakultura označuje životní styl, který se snaží o harmonické soužití lidí a přírody. Kniha popisuje návrhy na různé aktivity s dětmi a metodiku, jak poznatky dětem předávat. Inspirovat se v ní mohou učitelé, rodiče nebo vedoucí různých kroužků.

Účastníci projektu uspořádali také kurz pro pedagogy. Na začátku dubna se školení zúčastnilo zhruba 40 českých učitelů z celé republiky. Zájem byl podle Velehradské jednou takový, ale kapacita byla omezená. Na podzim by školení mohlo pokračovat. Informace jsou i na webu.

Zástupci projektu upozornili, že děti podle různých výzkumů z posledních let tráví čím dál méně času venku, a výuka ve škole i doma se zaměřuje hlavně na získávání teoretických poznatků, které jsou často odtržené od praktického života. Podle Velehradské se běžné školy v Česku zaměřují na výkon. "Soutěživost tam často převládá nad schopností dělit se a pracovat v týmu," řekla. Takový přístup podle ní děti stresuje, snižuje jejich motivaci k učení a brzdí rozvoj schopnosti spolupráce, komunikace nebo tvořivosti.

Učitelé mohou vést děti ke stylu života v souladu s přírodou v různých předmětech. Snazší to ale podle Velehradské mají ve školách s alternativními vzdělávacími přístupy, jako je Montessori nebo Waldorf, kde není náplň výuky tak striktně stanovena, jako ve většině běžných škol.

Vztah k přírodě by podle zástupců projektu mohla zlepšit i práce dětí na školních zahrádkách. Podle výzkumu katedry enviromentálních studií Masarykovy univerzity v Brně má pozemek či zahradu v ČR 81 procent škol, ale jen šest procent z nich ji využívá k praktické výuce dětí a v naprosté většině nemají žáci žádný vliv na rozhodování, co a jak se na zahradě bude dělat. To je podle Velehradské špatně, protože děti nemají rády, když se jim něco určuje shora. "Měly by mít víc vlastní iniciativy, pak je to víc baví," řekla.