Spor o náhradu újmy způsobené špatným ovzduším se vrací k Nejvyššímu soudu

Ústavní soud (ÚS) se zastal muže, jenž se domáhá náhrady újmy způsobené zhoršenou kvalitou ovzduší na Ostravsku. Jeho dovoláním se musí znovu zabývat Nejvyšší soud, který podnět původně odmítl jako nepřípustný. Podle ústavních soudců však šlo o procesní chybu. Úkolem Nejvyššího soudu nyní bude posoudit dovolání znovu, plyne z nálezu dostupného na webu ÚS.

Muž se domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v silném stresu, obavách o zdraví a celkově zhoršené kvalitě života. Újma podle něj vznikla v důsledku toho, že stát nepřijal účinná opatření a nedokázal dostat znečištění pod zákonné limity. Žádal od státu milion korun.

Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu zamítl. Sice dospěl k závěru, že skutečně vznikla újma způsobená nesprávným úředním postupem, ale nárok je prý promlčený. Muž neuspěl ani u Městského soudu v Praze. Nejvyšší soud následné dovolání odmítl. Podle ústavních soudců při tom nesprávně vyhodnotil mužovy argumenty, a kvůli tomu považoval dovolání za nepřípustné.

"Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost porušil jeho právo na přístup k soudu, resp. právo na soudní ochranu a spravedlivý (řádný) proces," stojí v dnešním nálezu.

"Je tristní, že na potvrzení negativního vlivu znečištěného vzduchu na zdraví těch, kteří jím dlouhodobě trpí, je nutné čekat často dlouhé roky. Ještě obtížnější je pak domoci se odpovědnosti a náhrady za pochybení úřadů v tomto směru. K tomu u nás zatím nedošlo, zatímco například v Polsku již několikrát," uvedl advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti, který muže zastupuje.

Už na začátku letošního roku se ÚS zastal také ženy z ostravského obvodu Radvanice-Bartovice. V žalobě na ministerstvo životního prostředí žádala zadostiučinění 1,44 milionu korun za újmu, kterou údajně utrpěla kvůli špatnému ovzduší a překračování imisních limitů karcinogenních látek. Sama onemocněla rakovinou plic, její manžel rakovině podlehl.

Žena a její manžel bydleli v místech, kde jsou dlouhodobě problémy s dodržováním imisních limitů benzo(a)pyrenu a polétavého prachu. Ministerstvo životního prostředí mělo od vstupu České republiky do EU v roce 2004 povinnost vypracovat akční plány a později také programy zlepšování kvality ovzduší, včetně účinných opatření ke splnění limitů. Podle žaloby se ale výsledek nedostavil. Po zásahu ústavních soudců se spor vrátil k Nejvyššímu soudu, ten ale podle společnosti Frank Bold dovolání v dubnu i napodruhé odmítnul, a to s podobnou argumentací jako poprvé.

"Jádro tohoto sporu je v právní otázce, jestli je možné prokázat vliv špatné kvality vzduchu na lidské zdraví epidemiologickou studií, nebo zda je nutné prokázat příčinu v konkrétním případu naší klientky. Nejvyšší soud se tímto nicméně nezabýval, přestože to byl výslovný požadavek ÚS," uvedla PR specialistka expertní skupiny Frank Bold Pavla Hloušková.

Ovzduší v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nejhorší v Česku. Jeho kvalitu ovlivňuje nejen průmysl a doprava, ale i topení v domácnostech nebo škodliviny, které vítr přináší z Polska.