Nová studie podává ucelený pohled na dopady spalování odpadů na životní prostředí i lidské zdraví
Studie "Spalovny odpadů a životní prostředí" přináší důležitá data pro veřejnou
diskuzi a rozhodování v oblasti nakládání s odpady a zdůrazňuje nutnost nahradit
skládky spíše předcházením vzniku odpadů a jejich recyklací než spalováním.
Studie dokumentuje, jak v České republice vzniká nadkapacita zařízení pro
energetické využití odpadů, která může vyústit až v potřebu dovozu odpadů ze
zahraničí. Varuje také před podceňováním toxicity popele a popílků, které po
spálení odpadů vznikají.
Studie "Spalovny odpadů a životní prostředí" přináší důležitá data pro veřejnou diskuzi a rozhodování v oblasti nakládání s odpady a zdůrazňuje nutnost nahradit skládky spíše předcházením vzniku odpadů a jejich recyklací než spalováním. Studie dokumentuje, jak v České republice vzniká nadkapacita zařízení pro energetické využití odpadů, která může vyústit až v potřebu dovozu odpadů ze zahraničí. Varuje také před podceňováním toxicity popele a popílků, které po spálení odpadů vznikají.
Její autoři, Nikola Jelínek, Jindřich Petrlík a Sarah Ožanová z organizace Arnika, zdůrazňují, že spalování odpadů je zastaralý a neudržitelný způsob nakládání s odpady, který způsobuje vážné škody životnímu prostředí, lidskému zdraví a globálnímu ekosystému. Především spalování plastových odpadů bude do roku 2050 větším zdrojem emisí oxidu uhličitého než spalovací procesy fosilních paliv, což má negativní dopad na klimatickou změnu.
Spalovny odpadů jsou také zdrojem dalších chemických látek a plastů, které se v přírodě nerozkládají a způsobují překročení planetárních mezí co se týče chemického znečištění. Jde především o mikroplasty (z popela a popílku), dioxiny, perfluorované a polyfluorované sloučeniny a další látky, které se téměř nerozkládají a jsou nebezpečné pro lidské zdraví i další živé organismy.
Studie také vyvrací mýtus, že emise ze spaloven jsou pod kontrolou. "Toto tvrzení se opírá o měření těch nejnebezpečnějších látek v emisích během pouhých dvou dní v roce. Takto si kontrolu nepředstavujeme," komentovala to jedna z autorek studie, Nikola Jelínek.
"Na analýze provozovaných zařízení na energetické využití odpadů jsme zdokumentovali, že většinou nedokážou ekonomicky fungovat bez dotací z veřejných zdrojů. I známá spalovna Amager Bakke v Kodani je spíše ekonomickou zátěží, a navíc likviduje cenné zdroje fosforu v odpadech," shrnul Jindřich Petrlík jednu z důležitých kapitol studie zaměřenou na ekonomiku spaloven. Investice do spalování odpadů nejsou zpravidla dobře zhodnoceny, protože spalováním odpadu ztrácíme cenné suroviny, které mohly být recyklovány nebo znovu využity. Spalovny odpadů soutěží s recyklačními zařízeními o stejné finanční prostředky a suroviny. To vede ke ztrátě potenciálu pro udržitelné hospodaření s odpady a zachování surovin v rámci cirkulární ekonomiky.
Autoři studie považují za nejvhodnější alternativu nakládání s odpady prevenci vzniku odpadů, jejich třídění a recyklaci, včetně kompostování bioodpadů. Pro komunální odpady je vhodným řešením systém "zero waste".
Celou studii si můžete stáhnout zde: https://arnika.org/spalovny-a-zivotni-prostredi
Sdílet článek na sociálních sítích