Spor o kompetence
Rada Evropské unie nemůže členským státům sama přikazovat, aby stanovily trestní
sankce za závažná poškození životního prostředí. Vyplývá to z rozsudku
Evropského soudního dvora (ESD) z 13. září 2005. Podle něho taková pravomoc
nespadá do oblasti mezivládní spolupráce a nelze ji proto vykonávat bez účasti
Komise a Evropského parlamentu (EP). ESD tak rozsudkem mimo jiné potvrdil, že na
rostoucí počet případů poškozování životního prostředí může EU reagovat tím, že
státům přikáže, aby trestní sankce stanovily.
Rada Evropské unie nemůže členským státům sama přikazovat, aby stanovily trestní sankce za závažná poškození životního prostředí. Vyplývá to z rozsudku Evropského soudního dvora (ESD) z 13. září 2005. Podle něho taková pravomoc nespadá do oblasti mezivládní spolupráce a nelze ji proto vykonávat bez účasti Komise a Evropského parlamentu (EP). ESD tak rozsudkem mimo jiné potvrdil, že na rostoucí počet případů poškozování životního prostředí může EU reagovat tím, že státům přikáže, aby trestní sankce stanovily.
Komise se na ESD obrátila, když ji Rada "vyřadila" ze zákonodárného procesu tím, že odmítla schválit její návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Namísto toho přijala v roce 2003 vlastní rozhodnutí se seznamem trestných činů proti životnímu prostředí, u kterých měly členské státy zvolit podle svého uvážení účinné tresty. Rada argumentovala tím, že Komise a EP nemají pravomoc zasahovat do trestního práva členských států. Podle mínění ESD je však ochrana životního prostředí oblastí, v níž jsou právní akty přijímány pouze za účasti všech tří zmiňovaných institucí.
Komise se na ESD obrátila, když ji Rada "vyřadila" ze zákonodárného procesu tím, že odmítla schválit její návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Namísto toho přijala v roce 2003 vlastní rozhodnutí se seznamem trestných činů proti životnímu prostředí, u kterých měly členské státy zvolit podle svého uvážení účinné tresty. Rada argumentovala tím, že Komise a EP nemají pravomoc zasahovat do trestního práva členských států. Podle mínění ESD je však ochrana životního prostředí oblastí, v níž jsou právní akty přijímány pouze za účasti všech tří zmiňovaných institucí.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích