Ukrajina - doprava, energetika, suroviny

Doprava

Rozloha Ukrajiny klade vysoké nároky na fungování dopravní infrastruktury. Střednědobá vládní koncepce rozvoje dopravního sektoru počítá s postupným zdokonalováním dopravní infrastruktury, zvyšováním bezpečnosti dopravy a zajištěním ochrany životního prostředí, integrací do evropského a světového dopravního systému. U jednotlivých druhů dopravy budou prioritní směry rozvoje založeny na níže popsaných principech.

V železniční dopravě bude kladen důraz na obnovu vozového parku, rozvoj telekomunikací, zavádění moderních technologií, rozšíření komplexu servisních služeb, organizování systému komplexní dopravní obsluhy s důrazem na zavádění kombinované přepravy a s tím souvisejících informačních a logistických technologií. Bude třeba přizpůsobit se mezinárodním dopravním koridorům a evropským standardům. Samotným procesem reformy má projít i státní organizace - Ukrželeznice.

V silniční dopravě bude hlavní prioritou vytvoření rozvinuté silniční sítě. Současná silniční infrastruktura při porovnání s evropskými standardy podstatně zaostává. Zlepšení kvality bude závislé na státním financování, případně mezinárodních úvěrových programech provázaných s případnými možnostmi koncesí jednotlivých silničních a dálničních úseků. V roce 2005 byla dána do provozu dálnice (resp. vysokorychlostní silnice) Kyjev-Oděsa.

V letecké dopravě je prioritou vytvoření podmínek pro růst poptávky po vnitrostátních a mezinárodních leteckých spojích a kvalitní obsluhu přeletů ve vzdušném prostoru Ukrajiny. Ministerstvo dopravy Ukrajiny svými regulačními zásahy způsobilo výrazné snížení cen letenek na vnitrostátních linkách, čímž došlo k rapidnímu nárůstu poptávky po vnitrostátních přeletech. Pro další rozvoj bude rozhodující obnova letadlového parku, zavádění globálních satelitních systémů CNS/ATM a rozvoj mezinárodních a regionálních letišť (modernizace a výstavba vzletových a přistávacích drah, jejich osvětlení, naváděcí systémy, letištních hal apod.).

V oblasti námořní dopravy bude rozhodující roli hrát modernizace nákladních přístavů s cílem vytvoření ekonomicky výhodných podmínek pro zajištění zbožových toků mezi evropskými a asijskými státy.

Rozsáhlé investice do oblasti dopravy se realizovaly v souvislosti s pořádáním mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2012. V praxi šlo o rekonstrukce a výstavbu nových dálnic, silnic a letišť.

Budují se nové rychlostní železniční spojení mezi Kyjevem, Doněckem, Charkovem a Lvovem. Dále pokračují práce na elektrifikaci železniční sítě.

Energetika

Ukrajinské hospodářství patří k energeticky nejnáročnějším na světě. Pro výrobu jednotky HDP Ukrajina spotřebovává dvakrát až třikrát více energie než země EU a tím se Ukrajina řadí k největším spotřebitelům elektrické energie v Evropě. Ve spotřebě primárních energií hraje neobvykle dominantní roli zemní plyn (přes 40% oproti cca polovině v zemích EU), jehož rozhodující část (80%) země dováží z Ruska, jež je, i přes jisté snahy o změnu tohoto stavu, stále de facto jeho monopolním dodavatelem. Druhým největším zdrojem primární energie je uhlí, jehož má země šesté největší rezervy na světě (cca 25% podíl v primární spotřebě energie). Podíl uranu - cca 18% a ropy cca 12%, voda a další obnovitelné zdroje se na spotřebě primární energie podílí cca z 5%. Země je z 60% závislá na dovozech těchto zdrojů energie.

Ukrajina má strategický význam pro země Evropské unie, když přes její území proudí 80% plynu dováženého do zemí společenství z Ruska. Uvedením do provozu plynovodu Nord Stream a soustavy OPAL-GAZELA se tento význam však značně snížil a bude i nadále klesat (jak pro ČR tak i EU). Většina ropy dovážené do Česka, Slovenska a Maďarska proudí také přes Ukrajinu.

Celý sektor je mimořádně neefektivní, podinvestovaný a netransparentní. Stát velice chabě prosazuje svoje zájmy a nadále dotuje ceny plynu pro obyvatelstvo i vybrané průmyslové podniky. Energetická strategie na období do roku 2030 schválená vládou v březnu 2006 není uplatňována.

Ropa

Ukrajina disponuje rozvinutým systémem ropovodů, jehož délka činí 4,7 tisíc km. S kapacitou 114 milionů tun na vstupu a necelých 56 milionů tun na výstupu. Nedostatečná je kapacita zásobníků ropy, která nyní činí pouze jeden milion tun. Tranzitní ropovody spravuje akciová společnost Ukrtransnafta, jejíž většinovým vlastníkem je stát. Infrastruktura je značně zastaralá a vyžaduje modernizaci.

Plyn

Výrazně poklesl dovoz plynu, který činil 32,939 bcm (o 26,5% méně než předchozí rok). Poprvé byl plyn dovážen i z Polska, i když se zatím jedná o minimální množství. Téměř o pětinu poklesl tranzit plynu, který činil 84,261 bcm.

Ze sovětského období Ukrajina zdědila extenzivní infrastrukturu pro tranzit a skladování zemního plynu. Z celkové délky 38,2 tis. km plynovodů je 14 tisíc o průměru 1020-1420 mm. Kapacita na vstupu je 288 bcm za rok a na výstupu 178,5 bcm. Maximální kapacita tranzitu do zemí střední a západní Evropy je 142 bcm za rok. Celkem 13 podzemních zásobníků má kapacitu 34,5 bcm a maximální objem odčerpávání 250 milionů m3 za den při jejich plném zaplnění

Uhlí

Těžba uhlí vzrostla v roce 2012 o necelých 5% a činila 85,946 mln tun.

Elektroenergetika

Mírně vzrostla výroba elektřiny (o 2,1%), přičemž výrazně vzrostl export (o 51,5%).

Jaderná energetika

Na Ukrajině jsou v provozu čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 bloky. S instalovaným výkonem 13,8 mln kWh je země na osmém místě ve světě a 4-5 místě v Evropě. Všechny spravuje státní podnik "Enerhoatom".

Obnovitelné zdroje energie

Kromě stále rozšířeného individuálního vytápění dřevem na vesnicích nehrají v Ukrajině obnovitelné zdroje energie zatím velkou roli. Nárůst nicméně zaznamenává využití solární a větrné energie.

ZDROJ: Businessinfo.cz