Ozónový problém jako součást \"velké zelené hry\"
Spojené státy se snaží prosadit do čela monitoringu o stavu životního prostředí
planety Optimistickou informací o zacelování tzv. ozónové díry v atmosféře naší
planety ozdobil americký vědecký tým nedávnou mezinárodní konferenci o
sjednocení dat o životním prostředí. O poklesu úbytku vrstvy, která chrání život
na Zemi před ultrafialovými paprsky, ale už před rokem hovořila zpráva komise
OSN. Pozorovatelé soudí, že Američany svolaná celosvětová ekologická konference
ve světle tohoto faktu vyznívá jako pokus vydobýt si \"zelené\" ostruhy, a
zároveň smazat negativní obraz ignoranta, odmítajícího spoluzodpovědnost za
globální oteplování. Vrstva ozónu ve stratosféře \"slábla v posledních
desetiletích průměrně o osm procent, nyní však ztráty dosahují jen čtyř
procent\", uvedl Michael Newchurch z alabamské Státní univerzity. \"Očekáváme,
že během několika příštích let se rozpad úplně zastaví,\" dodal s tím, že poté
se ochranná vrstva už bude jen zpevňovat. Návrat do původní síly však bude podle
prezentovaného výzkumu trvat ještě asi 50 let. Roční zpoždění Už loni v září ale
prakticky totéž konstatovala komise OSN: \"Hlavní viník ničení molekul ozónu ve
spodních vrstvách atmosféry, chlorofluorouhlík (CFC), je na ústupu,\" uvedl
tehdy australský vládní expert Paul Fraser na základě pravidelného čtyřletého
výzkumu, které OSN organizuje od uzavření Montrealského protokolu o ochraně
ozónu z roku 1987. \"Atmosféra už je schopna snižovat množství CFC rychleji, než
kolik ho ještě přibývá,\" konstatovala zpráva s tím, že úroveň každoročně klesá
o jedno procento vůči roku 2000, kdy bylo v atmosféře 2,15 ppm (částic CFC v
miliónu ostatních složek) a k plné obnově dojde v polovině století. Současná
administrativa prezidenta George Bushe je vědeckými kruhy, ekologickými
skupinami i světovou veřejností kritizována za krátkozraké a pragmatické postoje
k hrozbě globální ekologické katastrofy. USA odvolaly svůj předchozí souhlas s
Kjótským protokolem o snižování tzv. skleníkových plynů, přestože jich produkují
celou třetinu, v rozporu se zájmy ochrany přírody nadále preferují využití
fosilních, tedy neobnovitelných zdrojů, a přispívají k šíření konzumního stylu
života. Roztříštěnost ekologických měření, absence srovnatelných standardů a
potřeba jednotné interpretace kvanta získaných výsledků, jak o tom během příprav
\"prvního politického summitu pozorování Země\" hovořil jeho organizátor, šéf
amerického Úřadu pro atmosféru a oceány (NOAA) admirál ve výslužbě Conrad
Lautenbacher, je evidentní. Pro jednání na toto téma se v červu vyslovili
zástupci skupiny nejvyspělejších zemí G8 ve francouzském Evianu. Připravované
sjednocení dat totiž výrazně zvýší přesnost předpovědí využitelných v
zemědělství nebo dopravě. Zelená masko vací síť Z washingtonské konference má
vzejít orgán, který už na jaře příštího roku začne na standardizaci získávaných
dat pracovat. Už přes měsíc pracuje v kalifornském San Diegu GIS, geografický
informační systém, propojující zeměpisné databáze na webové síti tak, aby byly
použitelné kdekoliv systémem \"plug´n play\" (napoj se a hraj). Propojení a
komplexní interpretace geofyzikálních údajů o stavu oceánů a ovzduší rovněž
zafungovalo v letech 1997-98, kdy se podařilo předejít miliardovým škodám v
důsledku jevu El Niňo; srovnatelný jev o 15 let dříve způsobil gigantické škody,
protože nikdo nedokázal správně vyhodnotit různorodé údaje. Washington evidentně
kalkuloval, že na loňskou zprávu o ozónu se již pozapomnělo a že tak její
opakování z amerických úst na americké ekologické konferenci přispěje k
\"zelenějšímu\" obrazu USA. Avšak vzhledem k tomu, že postoj USA ke globální
ekologii je nadále v rozporu s převažujícím vědeckým poznáním a konference
proběhla v režii amerického ministerstva zahraničí, budí skepsi o to silnější.
Jednání totiž až příliš hladce zapadlo do Bushova argumentu, že je třeba dalšího
zkoumání příčin a souvislostí globálních klimatických jevů, než by se mělo
přistoupit k nějakým preventivním opatřením. Téměř všichni ostatní jsou však
přesvědčeni, že už je nejvyšší čas - ne-li pozdě. Zdroj: Právo
Spojené státy se snaží prosadit do čela monitoringu o stavu životního prostředí planety
Optimistickou informací o zacelování tzv. ozónové díry v atmosféře naší planety ozdobil americký vědecký tým nedávnou mezinárodní konferenci o sjednocení dat o životním prostředí. O poklesu úbytku vrstvy, která chrání život na Zemi před ultrafialovými paprsky, ale už před rokem hovořila zpráva komise OSN. Pozorovatelé soudí, že Američany svolaná celosvětová ekologická konference ve světle tohoto faktu vyznívá jako pokus vydobýt si \"zelené\" ostruhy, a zároveň smazat negativní obraz ignoranta, odmítajícího spoluzodpovědnost za globální oteplování. Vrstva ozónu ve stratosféře \"slábla v posledních desetiletích průměrně o osm procent, nyní však ztráty dosahují jen čtyř procent\", uvedl Michael Newchurch z alabamské Státní univerzity. \"Očekáváme, že během několika příštích let se rozpad úplně zastaví,\" dodal s tím, že poté se ochranná vrstva už bude jen zpevňovat. Návrat do původní síly však bude podle prezentovaného výzkumu trvat ještě asi 50 let.
Roční zpoždění
Už loni v září ale prakticky totéž konstatovala komise OSN: \"Hlavní viník ničení molekul ozónu ve spodních vrstvách atmosféry, chlorofluorouhlík (CFC), je na ústupu,\" uvedl tehdy australský vládní expert Paul Fraser na základě pravidelného čtyřletého výzkumu, které OSN organizuje od uzavření Montrealského protokolu o ochraně ozónu z roku 1987. \"Atmosféra už je schopna snižovat množství CFC rychleji, než kolik ho ještě přibývá,\" konstatovala zpráva s tím, že úroveň každoročně klesá o jedno procento vůči roku 2000, kdy bylo v atmosféře 2,15 ppm (částic CFC v miliónu ostatních složek) a k plné obnově dojde v polovině století. Současná administrativa prezidenta George Bushe je vědeckými kruhy, ekologickými skupinami i světovou veřejností kritizována za krátkozraké a pragmatické postoje k hrozbě globální ekologické katastrofy. USA odvolaly svůj předchozí souhlas s Kjótským protokolem o snižování tzv. skleníkových plynů, přestože jich produkují celou třetinu, v rozporu se zájmy ochrany přírody nadále preferují využití fosilních, tedy neobnovitelných zdrojů, a přispívají k šíření konzumního stylu života. Roztříštěnost ekologických měření, absence srovnatelných standardů a potřeba jednotné interpretace kvanta získaných výsledků, jak o tom během příprav \"prvního politického summitu pozorování Země\" hovořil jeho organizátor, šéf amerického Úřadu pro atmosféru a oceány (NOAA) admirál ve výslužbě Conrad Lautenbacher, je evidentní. Pro jednání na toto téma se v červu vyslovili zástupci skupiny nejvyspělejších zemí G8 ve francouzském Evianu. Připravované sjednocení dat totiž výrazně zvýší přesnost předpovědí využitelných v zemědělství nebo dopravě.
Zelená masko vací síť
Z washingtonské konference má vzejít orgán, který už na jaře příštího roku začne na standardizaci získávaných dat pracovat. Už přes měsíc pracuje v kalifornském San Diegu GIS, geografický informační systém, propojující zeměpisné databáze na webové síti tak, aby byly použitelné kdekoliv systémem \"plug´n play\" (napoj se a hraj). Propojení a komplexní interpretace geofyzikálních údajů o stavu oceánů a ovzduší rovněž zafungovalo v letech 1997-98, kdy se podařilo předejít miliardovým škodám v důsledku jevu El Niňo; srovnatelný jev o 15 let dříve způsobil gigantické škody, protože nikdo nedokázal správně vyhodnotit různorodé údaje. Washington evidentně kalkuloval, že na loňskou zprávu o ozónu se již pozapomnělo a že tak její opakování z amerických úst na americké ekologické konferenci přispěje k \"zelenějšímu\" obrazu USA. Avšak vzhledem k tomu, že postoj USA ke globální ekologii je nadále v rozporu s převažujícím vědeckým poznáním a konference proběhla v režii amerického ministerstva zahraničí, budí skepsi o to silnější. Jednání totiž až příliš hladce zapadlo do Bushova argumentu, že je třeba dalšího zkoumání příčin a souvislostí globálních klimatických jevů, než by se mělo přistoupit k nějakým preventivním opatřením. Téměř všichni ostatní jsou však přesvědčeni, že už je nejvyšší čas - ne-li pozdě.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích