Environmentální systémy řízení - dobrovolný nástroj podniků k ochraně životního prostředí
Ing. Radka Křivánková
Environmentální systémy řízení patří do tzv. dobrovolných preventivních nástrojů politiky životního prostředí. Tyto nástroje zohledňují dopady výroby i výrobků na životní prostředí a současně posilují ekonomiku podniku. Podnikatelé zavádějí tyto nové postupy nebo vyrábějí šetrnější výrobky dobrovolně, na vlastní náklady. V současnosti, kdy lze technických parametrů výrobků dosáhnout existujícími dosažitelnými technologiemi, zohledňování kvality životního prostředí se stává nástrojem, podporujícím konkurenceschopnost podniků na významných světových i evropských trzích.
Příkladů dobrovolné aktivity podniků, která zohledňuje dopady nejen výroby, ale výrobků a služeb na životní prostředí, jsou dnes v České republice již stovky. Patří sem vedle budování ekologicky orientovaných systémů řízení podniku (EMS), především ekologické označování výrobků, dobrovolné dohody mezi státem a průmyslovými podniky a mnohé další.
Systém environmentálního řízení (EMS - Environmental Management System) znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, jehož prostřednictvím podniky začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i běžného provozu.
Tyto systémy představují aktivní postoj podniku k neustálému sledování, řízení a postupnému snižování dopadů svých výrobních činností na životní prostředí. Přispívají tak k neustálému zlepšování „environmentálního chování“ podniku.
Environmentální systém řízení zavádí pořádek a důslednost do snahy podniku zabývat se environmentálními problémy. Určuje přidělování zdrojů, rozdělení odpovědnosti a neustále porovnává dokumentované postupy s praxí. Zavedení tohoto systému vede k zajištění prosperity podniku, neboť dodržování opatření přispívá k úsporám materiálů a energií, k nižším poplatkům za zatěžování životního prostředí, minimalizaci pokut a zvyšuje kvalitu výroby. Prostřednictvím EMS se podnik stává spolehlivým pro zákazníky, navozuje také vztah vzájemné důvěry a omezuje možné konflikty s úřady a veřejností.
EMS je obecné označení pro jakýkoli systém řízení, zaměřený na ochranu životního prostředí. Systém environmentálního řízení lze uplatňovat dvěma způsoby.
Prvním způsobem je podle norem ISO řady 14000. Normy řady ISO 14000 představují celosvětově transparentní normativní dokumenty. Směrodatná pro zavedení a certifikaci EMS je zejména norma ISO 14001. Druhým způsobem uplatňování EMS je podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1836/1993, tj. Programu EMAS (Eco-Management and Audit Schneme), po revizi č. 761/2001 – EMAS II.
Systémy environmentálního managementu jsou častěji zaváděny podle norem ČSN EN ISO 14000. Již výrazně méně jsou zastoupeny systémy EMAS dle Nařízení EU. Z pohledu organizací zavádějících systém environmentálního managementu spočívá největší odlišnost EMAS oproti EMS v závazku informovat veřejnost o vlivech organizace na životní prostředí.
Podniky zavádějí systém environmentálního managementu podle norem řady ISO 14000 jako svůj interní kontrolní nástroj a nikoli jako nástroj kontroly vnější. Výsledkem jsou, obdobně jako u managementu jakosti, interně optimalizované procesy. Konečným důsledkem je zvyšující se podíl podniků certifikovaných podle normy ISO 14000 oproti podnikům validovaných podle EMAS.
KUBÍNOVÁ, Z., ŠANTORA, Z. Systém environmentálního managementu a auditu (EMAS) v malých a středních podnicích. [HTML dokument]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1998 [cit 2003-09-28]. Dostupný z: <http://www.ceu.cz/emas>.
České ekologické manažerské centrum [online]. 2003, poslední revize 11. 1. 2004 [cit. 2004-01-18]. Dostupné z: <http://www.cemc.cz/remcz/rem.html#1>.
Agentura EMAS [online]. 2003, poslední revize 20.11.2003 [cit. 2003-11-20]. Dostupné z: http://www.ceu.cz/EMAS/.