Krátce z EU
Vzhledem k vypršení platnosti Kjótskeho protokolu v roce 2012 zavítala delegace europoslanců do Moskvy, aby jednala s ruskými partnery o budoucích dohodách o ochraně klimatu. Toto téma doposud nehrálo v ruské vnitropolitické diskuzi velkou roli, podobně jako ochrana životního prostředí všeobecně. Pro Rusko je však hospodářský růst ve srovnání s klimatickými změnami prioritou. Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal dekret, kterého cílem je zvýšit energetickou účinnost země o 40% do roku 2020 (v porovnání s rokem 2007). Potřebu zapojit se do jednání o klimatických změnách dokonce vyjádřil i budoucí prezident USA Barack Obama. Příští konzultace s Ruskem bude pravděpodobně v prosinci, kdy bude OSN v polské Poznani pořádat na toto téma konferenci.
Evropská komise dnes přijala přepracovaný návrh směrnice Společenství pro jadernou bezpečnost. Nová směrnice reaguje na obavy občanů EU týkající se závazných právních předpisů o bezpečnosti provozu jaderných elektráren. Vymezuje základní povinnosti a obecné principy bezpečnosti jaderných zařízení v EU a zároveň posiluje roli národních regulačních orgánů. Oživený zájem o využívání jaderné energie vyžaduje sladění předpisů EU. Obecným cílem návrhu je dosažení, udržení a neustálé zlepšování v oblasti jaderné bezpečnosti a její regulace ve Společenství a posílení úlohy regulačních orgánů. Nová směrnice je zároveň v souladu se zásadou subsidiarity.
Včera se uzavřel spor německé energetické společnosti E.ON s Evropskou komisí trvající od října 2006. Nakonec E.ON podlehl tlaku Komise a nabídl jí dohodu, která má odvrátit podezření ze zneužívání monopolního postavení této společnosti. E.ON se zavázal, že odprodá své podíly ve všech vysokonapěťových přenosových sítích v Německu a zároveň se postupně vzdá kolem 20% své výrobní kapacity elektřiny. Tato nabídka pobouřila velkou část německého vládního kabinetu, který se zrovna tou dobou snažil „podkopat“ autoritu Komise při prosazování vlastnického oddělení výroby a distribuce elektřiny. Tuto dohodu však lze interpretovat jako dílčí vítězství Komise v boji o liberalizaci trhu s elektřinou v Evropské Unii.
Evropský parlament nebude o energeticko-klimatickém balíčku hlasovat před summitem Evropské rady, který se bude konat ve dnech 11.-12. prosince. Poslanci se obávají, že by členské země stanovisku Parlamentu v tuto chvíli nemusely věnovat příliš velkou pozornost. Poslanci mají dojem, že „nejsou připraveni“ na to, aby o těchto komplexních směrnicích rozhodli. Posunutí hlasování na později jim umožní získat aktuálnější informace. Řada oblastí v rámci energeticko-klimatickém balíčku je přitom vysoce sporných – jedná se zejména o způsob alokací emisních povolenek v rámci další fáze obchodování v rámci systému EU ETS nebo o způsob financování demonstračních projektů při zavádění technologie zachycování a ukládání emisí oxidu uhličitého (CCS). 15. prosince se uskuteční další trojstranná jednání, jejichž účelem je zjistit, zda Evropský parlament souhlasí s tím, co bylo dojednáno na Evropské radě. K hlasování pak dojde 17. prosince, den po plenárním zasedání.