Bankovnictví na zelené vlně

Změny v myšlení a jednání bank začínají být zřetelně vidět. Banky se dnes již předhánějí v tom, kdo si postaví ekologičtější budovu nebo zafinancuje nějaký velký projekt, ovlivňující životní prostředí. V oblasti budov již toto úsilí přeskočilo i mezi mrakodrapy.

BANKOVNÍ EKO-MRAKODRAP

Letos spatřil světlo světa největší ekologický mrakodrap světa. Bank of America dostavěla v New Yorku 54patrovou ekologicky pojatou budovu Bank of America Tower za 1,4 mld. USD, která si dokáže sama vyrobit 70 % energie pro svoji vlastní spotřebu. Její součástí je totiž pětimegawattový kogenerační systém.

Zároveň je postavena tak, aby polovinu energie, kterou spotřebují podobně velké budovy, vůbec nepotřebovala. V noci, kdy by kogenerační systém byl jinak nevyužitý, bude energie využita v suterénu pro výrobu ledu, jímž bude v létě přes den místo klasické klimatizace budovu ochlazovat. Samozřejmostí jsou zelené střechy, ale třeba i bezvodé pisoáry. Záchody, sprchy a další zařízení využívají dešťovou vodu, která na budovu naprší - každou kapku budova zachytí a využije.

Vysoká prosvětlenost budovy snižuje na minimum potřebu svícení. Budova je také schopna odfiltrovat 95 % škodlivin z okolního vzduchu, takže by měla být příjemným místem i pro zaměstnance. To pravděpodobně povede i k vyšší produktivitě, takže bance se zpříjemňování pracovního prostředí zaměstnancům vrátí. Podle propočtů projektantů by každé procento produktivity navíc mělo u tak velké budovy bance přinést 10 mil. USD ročně.

TŘI TISÍCE ZA HYBRID

Bank of America nezůstává pouze u nejekologičtějšího mrakodrapu světa. Mimo jiné nabízí každému svému zaměstnanci dotaci 3000 USD, pokud si koupí hybridní automobil. Banka Goldman Sachs zase transformuje své budovy a pobočky v ekologičtější a kromě toho vložila 2 mld. USD do solárních, větrných, recyklačních a etanolových projektů.

Konkurenční Morgan Stanley sama přímo zainvestovala 2 mld. USD do 45 větrných farem na výrobu elektřiny a další peníze také do projektů na výrobu solární energie a výrobu elektromobilů. Stejná banka se rovněž zavázala, že se letos stane "uhlíkově neutrální bankou", to znamená, že veškeré své emise CO2 bude vyrovnávat nákupem uhlíkových kreditů. To pro ni bude stimulem, aby snižovala vlastní emise.

Na druhé straně dopad bank na životní prostředí výrazně přesahuje to, co do prostředí vypustí ony samy - a to jak v pozitivním, tak v negativním smyslu, protože financují projekty jiných odvětví ekonomiky. Toho si nemohli nevšimnout různí ekologičtí aktivisté - od "poklidných" až po ty militantnější. Právě militantní zelení aktivisté se v posledních letech více zaměřili na banky jako na cíle svých provokativních aktivit. Jak se zdá, do určité míry uspěl i jejich tlak. Skupina RAN (Akční síť pro dešťové pralesy) například bombardovala šéfa Citigroup valentýnskými kartičkami, na nichž ho žádali, aby ukázal "svoji lásku k planetě".

EKO-KRITÉRIA PRO ÚVĚRY

Po této kampani přijalo vedení Citigroup již v roce 2004, kdy se banky ještě nijak zvlášť ekologickou problematikou nezabývaly, nové směrnice pro poskytování úvěrů. Banka tak vůbec poprvé zahrnula do kritérií pro rozhodování o udělení úvěru dopady úvěrovaného projektu na životní prostředí. Aktivisté RAN se po tomto úspěchu dostavili na valnou hromadu banky a nabídli jejímu generálnímu řediteli, že mu zaplatí přelet nad apalačským pohořím, aby na vlastní oči viděl důsledky některých projektů, které banka financovala - konkrétně důsledky aktivity klientů banky, kteří tam těží uhlí.

Wells Fargo, pátá největší banka USA, rovněž zařadila ekologii mezi své priority a zřídila již před čtyřmi lety funkci ředitele pro ekologické financování, jímž se stal Barry Neal. Jedním z jeho úkolů je investovat zpočátku 1 mld. USD a později až 2,5 mld. USD do ekologických projektů. Za poslední čtyři roky Wells Fargo také rozpůjčovala 1,5 mld. USD do projektů zlepšujících ekologické standardy budov a do staveb nových. Banka nabízí řadu nízkoúročených úvěrů, zacílených na majitele domů, sdružení a velké i malé podniky, které chtějí investovat do ekologických výrobních zařízení a kanceláří. Barry Neal považuje za vynikající dlouhodobé investice také projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Banka spolupracuje se společností Sun E Solar, jejímž cílem je vybudovat několik fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 20 MW v Kalifornii a dalších pár s 64 MW v Nevadě. Wells Fargo investovala rovněž do velkého projektu větrné energetiky v Minnesotě.

OBAMOVY ZÁKONY DO DVOU LET?

V USA bude mít na bankovní podnikání a na podnikání vůbec vliv letošní změna v Bílém domě. Zatímco předchozí prezident George W. Bush nepodepsal Kjótský protokol, administrativa současného prezidenta Obamy připravuje zákony, které vycházejí z přesvědčení vládnoucích demokratů o ovlivnitelnosti změn klimatu činností člověka a regulacemi státu.

Zavedení nových regulací veřejně podporují i někteří šéfové bank, mezi nimi například i šéf již zmíněné Bank of America Kenneth Lewis. Zákony směřující k omezení emisí CO2 v ekonomice USA by mohly být přijaty do dvou let. Banky se proto již dnes na budoucí regulační prostředí připravují a mění svoji obchodní politiku.

Změna směrem k ekologičtějšímu myšlení v USA však není spojena jen s příchodem nového prezidenta, ba ani s módními snahami ovlivnit vývoj klimatu. Ty ostatně mnozí považují za sporné, jiní se zase obávají antiekologických dopadů těchto snah (čím více zdrojů bude věnováno omezování CO2, tím méně jich bude zbývat na řešení jiných ekologických problémů s toxičtějšími dopady na život). V některých případech však rozpory mezi oběma snahami nemusejí být - čistší technologie mohou snižovat jak emise CO2, tak zároveň i související toxické znečištění. Za předpokladu, že se podaří náklady na tyto technologie snížit na úroveň nákladů na dnešní nečisté technologie (při započtení všech nákladů na likvidaci následků neekologických technologií), nemusejí být některé změny ani ekonomicky neúnosné.

PRINCIPY EP PŘIJALO 70 BANK

První posuny v myšlení bank se v USA i v Evropě začaly objevovat již v roce 2003, kdy banky přijaly tzv. zásady Equator Principles (EP), vytvořené ve spolupráci se Světovou bankou. Tyto principy stanovují společné ekologické a sociální standardy pro finanční sektor a projektové financování. Přijaly je postupně i některé bankovní skupiny podnikající v ČR a jinde v Evropě (celkem EP přijalo asi sedm desítek bank z celého světa, blíže viz www.equator-principles.com). Dalšími zásadami, které teprve zcela nedávno přijaly rovněž mnohé velké banky, jsou tzv. Carbon Principles. Jejich signatáři se zavazují vyhodnocovat rizika z hlediska emisí CO2 při financování uhelných elektráren a přijímat opatření vedoucí ke snižování emisí.

Kromě zmíněných aktivit se banky snaží i o mnohá drobná zlepšení s příznivým dopadem na životní prostředí a zároveň snižující náklady. Příkladem může být třeba přechod z "papírového" světa dokumentů a korespondence do světa čistě elektronického, kde (nejen) výpisy či dopisy klientům jsou nahrazovány elektronickými výpisy a e-maily.

EVROPA NEZŮSTÁVÁ POZADU

Evropské banky nezůstávají pozadu. Jejich aktivity sahají od financování ekologických projektů přes uhlíkové trhy s povolenkami až po "zelené platební karty". Ekologickým financováním a aktivitami se začaly zabývat rovněž asi před pěti lety. I v Evropě se na banky zaměřili ekologičtí aktivisté. Například organizace Přátelé Země začala udělovat body francouzským bankám, které jsou nejpřátelštější k životnímu prostředí.

Také banky v EU postupně začaly cítit potřebu vylepšit svůj obraz z hlediska dopadů jejich obchodů na životní prostředí. Skupina Dexia například investovala do větrné elektrárny, která by měla vyrobit dvě třetiny energie, kterou banka sama spotřebovává. Fondy dceřiné společnosti Dexia Asset Management, které spravuje a díky nimž patří k velkým hráčům na trhu správy aktiv (113 mld. EUR), jsou zaměřeny na tři ekologicky orientované oblasti, které si banka vytipovala jako budoucí vysoce ziskové. Jde o zdroje energie, vodní a odpadové hospodářství. Francouzská banka Caisse d'Epargne začala hodnotit všechny své produkty z hlediska "uhlíkové stopy", kterou zanechávají. Citibank ve Frankfurtu nad Mohanem investovala 170 mil. EUR do jednoho z nejekologičtějších datových center světa.

V této oblasti banky nabízejí stále širší spektrum produktů. Dělají to nejen pro životní prostředí, ale též kvůli pověsti, propagaci a vnímání zákazníků. To se projevuje i v názvech produktů. Ve Francii tak ustupují názvy jako "účet rozvoje průmyslu" a roste počet názvů typu "vkladní knížka udržitelného rozvoje" (ta slibuje věnovat stále vyšší procento získaných zdrojů na projekty udržitelného rozvoje, postupně z loňských 2 % přes letošních 5 % až po 10 % v příštím roce). Banky soutěží, která nabídne lepší produkty, související s ochranou životního prostředí a tématem boje proti klimatickým změnám.

ZELENÉ KREDITNÍ KARTY

Na popularitě získávají také tzv. zelené kreditní karty. Britská Barclays například letos vydala kartu s názvem "Breathe Card". Její držitelé získávají slevy nebo preferenční úrokové sazby u produktů či služeb, které přispívají k "boji proti klimatickým změnám". Belgická Fortis Bank byla zase oceněna jako "nejlepší obchodník s uhlíkovými povolenkami".

Posuny v myšlení bank popisuje pro EFMA Arnaud Berger, ředitel udržitelného rozvoje Banques Populaires: "Za méně než deset let se prosadila myšlenka, že banky hrají v této oblasti ústřední roli. Ve Francii se věci dávaly do pohybu mezi lety 2000 a 2006 velmi pomalu. Až poté, když se stát začal věnovat tématu udržitelného rozvoje, začal počet iniciativ růst na násobky výchozí úrovně. Životní prostředí se stalo trhem, což je fantastické. Revoluční je fakt, že životní prostředí se stalo příležitostí."

Banka HSBC se při poskytování úvěrů zabývá riziky pro životní prostředí i sociálními riziky; specificky podle samostatných sad kritérií pro lesnictví, vodní hospodářství, chemický průmysl, obranu, energetiku a těžební průmysl. V oblasti správy aktiv (kterých má asi 2,5 mld. USD) banka přijala zásady odpovědného investování programu OSN pro životní prostředí. Skupina HSBC také spustila HSBC Climate Change Fund (fond pro změny klimatu), v jehož portfoliu jsou společnosti z indexu Climate Change Index. HSBC se rovněž považuje za první "uhlíkově neutrální" banku světa.

BANKY S EKOLOGICKOU SPECIALIZACÍ

Kromě toho, že banky obecně přijímají ekologickou orientaci jakko důležitou součást své strategie, vznikají a rozvíjejí se také finanční ústavy, které se na toto téma specializují. Patří k nim třeba britská stavební spořitelna Ecology Building Society (EBS), podnikající od roku 1981, která se plně soustředí na tzv. udržitelné bydlení a stavby. Podle slov šéfa EBS Paula Ellise se spořitelna vědomě soustředí na ekologicky orientovaného klienta a na úzkou část trhu. Banka poskytne úvěr pouze tehdy, když má projekt pozitivní dopad na životní prostředí. Přesto zaznamenává velký růst - v roce 2007 zdvojnásobila objem úvěrů, zisk jí vzrostl o 57 % a hypoteční aktiva o 17 %.

Existují i další evropské banky, které se na tento segment trhu specializují - Triodos Bank z Nizozemska, Ekobanken z Dánska a GLS Gemeischaftsbank nebo Umweltbank z Německa. Mezi klienty a projekty patří často farmy produkující biopotraviny, restaurace s biopotravinami, ekologicky pojaté kancelářské prostory, ekoturistické projekty, podpora ekologické dopravy. Umweltbank dává nejnižší úrokové sazby na projekty pasivních domů - zhruba platí, že čím nižší spotřeba energie, tím výhodnější sazba. Podobně i projekty renovací berou v úvahu energie, použitý materiál a vodu, než je nabídnuta úroková sazba. A podobná kritéria mají i další specializované banky.

S využitím materiálů EFMA a jednotlivých bank
AUTOR: KAREL MACHALA

ZDROJ: BANKOVNICTVÍ