NESEHNUTÍ chce rovnost na talíři pro všechny
Do části školních jídelen dorazí už v říjnu nová metodika k poskytování dietního
stravování. Zatímco návrh dokumentu myslel také na děti stravující se na základě
svého světonázoru, například na vegetariány*ky, ve finální verzi není kvůli
zásahu MŠMT o této početné skupině strávníků jediná zmínka. Ministerstvo tento
krok hájí tvrzením, že jídelny mohou i tak nadále vařit bezmasá jídla, reálná
data ale ukazují, že je většina těchto mladých lidí ze školního stravování nyní
v podstatě vyloučena.
Do části školních jídelen dorazí už v říjnu nová metodika k poskytování dietního stravování. Zatímco návrh dokumentu myslel také na děti stravující se na základě svého světonázoru, například na vegetariány*ky, ve finální verzi není kvůli zásahu MŠMT o této početné skupině strávníků jediná zmínka. Ministerstvo tento krok hájí tvrzením, že jídelny mohou i tak nadále vařit bezmasá jídla, reálná data ale ukazují, že je většina těchto mladých lidí ze školního stravování nyní v podstatě vyloučena.
V České republice je 5 až 10 % rodin, které nejí maso[1]. Kvůli rozhodnutí MŠMT se děti z těchto rodin ani po uvedení nové metodiky ve školní jídelně velmi pravděpodobně nenají. A to ani jídla, které jim předem uvaří rodiče - jídelny řídící se připravovaným dokumentem jim totiž oběd z domova bez potvrzení od lékaře ani neohřejí.
,,Ministerstvo se hájí tím, že možnost alespoň si ohřát vlastní jídlo je na domluvě rodičů a školy. Dietní stravu nebo alespoň ohřev donesených pokrmů ale podle aktuálních dat nabízí jen 30 % jídelen[2]. Ve spoustě případů je rodičům i tato nejzákladnější možnost zamítnuta. Bez podpory v metodice tak rodiny nadále nebudou mít šanci tuto situaci jakkoliv řešit a jejich děti budou z obědů ve školní jídelně vyloučeny," popisuje koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová.
Rodin s bezmasým jídelníčkem je přitom srovnatelné množství jako rodin s dietními potřebami (10 % laktózová intolerance, 1% celiakie). ,,Není spravedlivé ani efektivní, aby metodika řešila problém jen části populace se stravovacími omezeními a nikoli všech. Tím spíše když je postup pro zpřístupnění vegetariánské nebo veganské stravy stejný jako u stravy dietní - alespoň povinnost umožnění ohřevu vlastního jídla," dodává Neumannová. Dle judikatury jde navíc o porušení ústavním pořádkem garantované svobody vyznání a o zásah do práv takto dotčených dětí[3].
Jistotu školního oběda nemají vegetariáni*ky ani v pětině školních jídelen, které mladým strávníkům a strávnicím nabízí více než jednu variantu oběda denně[4]. Pouze část z nich má totiž na jídelníčku vždy bezmasou verzi oběda.
,,Vágní vyjádření[5] MŠMT k nové metodice dobře ilustruje liknavý přístup restortu ke školnímu stravování. Ministerstvo přehlíží současnou nevyhovující situaci a přenáší odpovědnost za hledání řešení na jídelny a rodiče namísto toho, aby samo pracovalo na komplexním řešení, které by zastaralé školní stravování přeneslo do současnosti," uzavírá Neumannová.
NESEHNUTÍ s heslem Chceme rovnost na talíři požaduje, aby se nová metodika věnovala nejen dietnímu stravování, ale také stravě na základě odlišného světonázoru a náboženství. NESEHNUTÍ proto za podpory široké veřejnosti a dalších organizací vyzývá MŠMT k logickému kroku, jímž je navrácení této problematiky do chystané metodiky.
Sdílet článek na sociálních sítích
