Ekodesign

Proces navrhování a vývoje výrobku, kde se vedle klasických vlastností jako je funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, estetičnost apod., klade stejně velký důraz na dosažení minimálního negativního dopadu výrobku na životní prostředí, a to z hlediska jeho celého životního cyklu.

 Název vznikl z anglického názvu ecodesign někdy psáno též EcoDesign. Používá se také zkratka DfE (Design for Environment, někdy D4E, kde je využito stejné výslovnosti anglické číslovky four = 4 s předložkou "for"). Je třeba poznamenat, že zcela nový, nyní stále více uváděný pojem "sustainable design" (udržitelný design nebo lépe design pro udržitelný rozvoj) není s pojmem ekodesign totožný. Pojem "udržitelný design" je širší, neboť při návrhu konstrukce výrobku jsou vedle faktorů, jež mají vliv na životní prostředí, posuzovány také faktory společenské (sociální) a ekonomické. Z hlediska environmentální politiky patří ekodesign mezi nástroje složené, což znamená, že  postup jeho realizace v praxi lze stanovit jen rámcově, neboť konkrétní postup provádění závisí na mnoha okolnostech, (především na druhu, vlastnostech a množství vyráběného výrobku) a k  realizaci ekodesignu pak lze využít nejrůznější postupy a metody, např. metodu LCA (viz), informační databáze o environmentálních aspektech materiálů, různé způsoby vícekriteriálního hodnocení apod. Vzhledem k důležité pozici v realizaci udržitelného rozvoje (viz), kterou ekodesign zaujímá v důsledku vysokého potenciálu prevence (návrh a konstrukce výrobku určuje jak potřebné přírodní zdroje a materiály, tak i technologické procesy k výrobě výrobku a tím i možnosti jeho likvidace jako odpadu), začíná být ekodesignu v současné době věnována velká pozornost nejen v rámci ISO norem (lit 2, 3), ale i v rámci legislativních předpisů, kde už EU vydala: Směrnici stanovující rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (lit. 4). Tato směrnice má být v rámci realizace udržitelné spotřeby a výroby ještě rozšířena o výrobky, které ke svému provozu energii nepotřebují a k její úspoře přispívají tím, že ji šetří, např. okna.

Literatura:

1) Remtová, K.: Ekodesign, MŽP Praha 2003, ISBN 80-7212-230-4

2) ČSN 01 0962 Environmentální management - Integrace environmentálních aspektů do návrhu a vývoje produktu

3) ISO Guide 64 - Guide for addressing environmental issues in product standards, ISO 2008

4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005, o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES